Karel Slavomil Kašpar
Vůdčí postava Klubu českých turistů v Hradci Králové, Karel Slavomil Kašpar, se narodil 5. května 1876 v Českém Meziříčí. Po maturitě na gymnáziu v Hradci Králové studoval v Lipsku a v Praze. V polovině roku 1902 nastoupil na úřad městských důchodů, kde dosáhl funkce vrchního ředitele. Z této funkce odešel do penze. Zemřel 3. září 1954.
Během svého života byl aktivně činný v mnoha občanských spolcích, mimo jiné byl jednatelem hradeckého odboru Národní jednoty severočeské, pokladníkem krajského odboru Jednoty samosprávných úředníků v Království českém.
Spolu s Františkem Tichým a Ludvíkem Domečkou byl spoluautorem Průvodce po Velkém Hradci Králové vydaného v Hradci Králové roku 1910.
Svůj největší zájem a aktivitu věnoval rozvoji a propagaci turistiky a její celostátní české organizaci - Klubu českých turistů.
Roku 1911 spoluzakládal odbor KČT v Hradci Králové a zůstal mu věrný po celý svůj život. Rok po založení odboru byl zvolen jeho předsedou a do této funkce byl opakovaně volen až do roku 1948. Pro své schopnosti a zásluhy o rozvoj Klubu byl zvolen do ústředního zastupitelstva KČST, kde se stal předsedou finanční a hospodářské komise. Byl autorem několika průvodců po městě a okolí a turistického průvodce Orlických hor. Psal turistické a vlastivědné články do klubového a regionálního tisku. Zasloužil se nejen o postavení Masarykovy chaty, ale byl i vůdčí silou při vybudování chaty na Čiháku a na Adamově vrchu. Jeho podpoře se těšil český, tehdy menšinový život v Orlických horách. Jeho zásluhy o rozvoj KČT a hradeckého odboru ocenili členové odboru jednak dne 27. března 1931 jmenováním K. S. Kašpara čestným členem odboru, jednak pojmenováním chaty na Adamově vrchu v Českých Petrovicích Kašparovou chatou.
Po ukončení druhé světové války se plně zapojil do obnovení činnosti odboru a klubu, ale jeho aktivní činnost, na kterou neměl vliv jeho vyšší věk, ukončil únor r. 1948. Totálně změněné politické poměry nepřály svobodnému občanskému ani spolkovém životu, takže K. S. Kašpar byl odsunut ze svých funkcí. Jeho smrt 3. září 1954 prošla bez jakékoliv zmínky v tehdejším tendenčně zaměřeném tisku.
