Kolem Pastvinské přehrady
KOLEM PASTVINSKÉ PŘEHRADY
Trasa: Klášterec nad Orlicí – Pastviny – Nekoř – Líšnice -
Žamberk
Termín: 04. 06. 2016
Vedoucí akce Jiří Horák
Počet účastníků : 20
Celkem: 23 km
Na cestu do Klášterce nad Orlicí, výchozího bodu našeho sobotního výletu, jsme si museli trochu přivstat. Spěšný vlak do Žamberka byl pohodlný, krásná krajina zalitá ranním sluncem nás vybízela k prohlídkám okolí. Znovu jsme měli možnost prohlédnout si, alespoň z dáli, hrady v Potštejně a v Liticích a zavzpomínat na výlety v jejich okolí.
V Žamberku jsme se přesunuli autobusem od nádraží ČD na autobusové nádraží, odkud odjížděl autobus do Klášterce. Před devátou hodinou jsme byli v cíli naší cesty. Navštívili jsme tamní hřbitov a vzápětí vyrazili směr Pastviny. Minuli jsme rozcestí Kraví skok a pomalu se blížili k Pastvinám a přehradě.
Obec Pastviny je co do počtu obyvatel malá vesnička ležící v jedné z nejkrásnějších lokalit Orlických hor, ale jinak je malebnou rekreační oblastí podél údolní Pastvinské přehrady. Přehradní nádrž Pastviny napájí řeka Divoká Orlice. Přehrada se stavěla v letech 1933 –1938. V zatopené oblasti muselo být zbouráno 74 domů (obytné domy, obchody, škola atd.). Cena celé stavby dosáhla 40 mil. Kč. V letech 2000 –2006 probíhala modernizace vnitřního vybavení elektrárny a řídícího systému. Přehrada vyrábí elektrickou energii, chrání před povodněmi a slouží k rekreaci. Max. zatopená plocha 110,3 ha, objem 10,823 mil. m3.
Procházíme obcí Nekoř s dominantou kostela sv. Mikuláše a pokračujeme do Líšnice. Cesta vede pěšinami mezi loukami, které jsou porostlé nádhernými jarními květinami a travami. Na zahrádkách domků a u chat obdivujeme pestrobarevnou škálu lupinů, kosatců, žluté denivky, nádherně rozkvetlé rododendrony a azalky.
Opouštíme malebnou přírodu a vstupujeme do města Žamberk, které je rozprostřeno jak v údolí řeky Divoké Orlice, tak i na okolních kopcích. Historické jádro města tvoří městskou památkovou zónu. Po krátkém občerstvení vystupujeme nad město k Tyršově rozhledně, která se tyčí v nadmořské výšce 468 m n. m. Rozhledna byla postavena a otevřena v roce 1932 a je známá také jako Rozálka nebo Rozárka.
Dvacet metrů vysoká věž má dvě vyhlídkové plošiny – první ve výšce 16 metrů a druhou těsně pod vrcholem. Ve středu vyhlídkového patra je umístěná kovová rozhledová růžice a otevírá se odtud výhled na Orlické hory a za příznivých podmínek i na Krkonoše. Z druhého vyhlídkového patra si můžete prohlédnout např. Bukovou horu a Suchý vrch.
Z rozhledny vede naše cesta na nádraží. Slunce nás provází až k nástupišti vlaku. Odjíždíme trochu unaveni, ale s dobrou náladou a těšíme se na další výlet.
Dáša
