Křížem krážem lesem
Křížem krážem lesem
Trasa: Dlouhé Dvory - Rozběřice - Chlum - Lípa - Čistěves - Svíb -
Benátky - Hněvčeves kostel - Hněvčeves ČD
Datum konání: 20. 2. 2016
Vedoucí akce: Lukášková Stáňa
Délka trasy: 15 km
Počet účastníků: 14
Ze dvou akcí pořádaných KČT v sobotu 20. února jsem se zúčastnila pěší varianty (mimo tuto akci proběhla lyžařská akce "Krkonošskou cestou").
Akce, kterou připravila Stáňa Lukášková byla sice nazvána "Křížem krážem lesem", ale docela dobře by se mohla jmenovat "Po stopách válečné bitvy roku 1866 u Hradce Králové". Od osudné prusko-rakouské války, která tolik zasáhla do života obyvatel i krajiny našeho kraje, uplyne v letošním roce 150. let. Mnoho zajímavého o této bitvě lze zjistit na stránkách www.chlum1866.cz
Cestou jsme míjeli muzeum války 1866 na Chlumu, četné kříže, pomníky, pyramidy a monumentální památníky, které připomínají oběti této bitvy.
Místem nejtěžších bojů byl les Svíb, kterým vedla i naše cesta. Bylo to místo s největší koncentrací pomníků bitvy r. 1866.
Zaujal mne figurální pomník Myslivce, který je umístěn na okraji lesa Svíb - byl věnován památce padlých praporu polních myslivců č. 8. Na informační tabuli u pomníku jsme se mohli dočíst, že se jedná o dílo sochaře Viktora Tilgnera vytvořené z přímořského istrijského vápence. Socha (viz snímky ve fotogalerii) zobrazuje poddůstojníka polních myslivců v polní výstroji stojícího na stráži u hrobu. Dohledala jsem, že polní myslivci byli elitní příslušníci pěších vojsk, kteří výborně ovládali střelbu. Název byl odvozen od toho, že byli do jejich řad přijímáni hlavně lesníci, protože se jednalo o muže, kteří dobře ovládali zbraně a mohli nastoupit do boje bez dlouhého výcviku. Polní myslivci prováděli průzkum, zahajovali boj a byli vždy v první linii boje. Socha je zpracovaná lidsky nádherně a detailně. Trochu si můžeme představit a také dobarvit vzhled tehdejšího polního myslivce - na hlavě nosili černý plstěný klobouk s krempou, kolem klobouku byla zelená šňůrka s ozdobou ve tvaru žaludů. Klobouk byl ozdoben černým kohoutím peřím. Nalevo nosili mosaznou ozdobu ve tvaru lesního rohu a uvnitř lesního rohu číslo praporu. Na zlatých knoflících měli polní myslivci číslo praporu (toho si bylo možné všimnout i na pomníku - bylo možné vyčíst č. 8 na knoflících).
Myslivci nosili šedomodrý kabát se zeleným vyložením, které určovalo příslušnost k této jednotce. Nosili také šedý plášť buď na sobě nebo stočený v bandalíru (opasku nošeném přes rameno). Měli na sobě křížové řemení na které zavěšovali zbraně a také se udržela tradiční dřevěná čutora (ta je vidět i na kamenném zpracování pomníku).
Vybrala jsem jeden z mnoha pomníku padlých, které jsme viděli v lese Svíb a jeho okolí, protože dává možnost představit si konkrétního člověka z téměř čtyři sta čtyiřiceti tisíc mužů, kteří se v této těžké bitvě střetli. Počtem vojáků to byla vůbec největší bitva na našem území.
Ale naši skupinu také velmi zaujal krásný figurální pískovcový pomník nazvaný Říman, který je věnován památce padlých rakouského pěšího pluku.
Výběr místa našeho sobotního výšlapu nám připomenul významnou událost na území našeho kraje, která ovlivnila další směřování Evropy. Může nás vést i k dalšímu zájmu o letošní akce Muzea východních Čech Hradec Králové konané k výročí bitvy.
Náš zajímavý sobotní výšlap do okolí Hradce Králové proběhl za slunečného počasí. Podél cesty jsme již nacházeli symboly blížícího se jara - sněženky.
Jarka
Náhledy fotografií z alba Křížem krážem lesem
