Hamry u Hlinska
Foto Míla Rošková
Vynikající koláče nám nabídla Radka
Hamry u Hlinska s průvodem maškar
Trasa: Hlinsko v Čechách - Hamřík - Hamry -
Svatojánské lázně - Na Skalce - skanzen
Betlém Hlinsko - Hlinsko ČD
Datum konání: 11. 2. 2017
Vedoucí akce: Jana Klimešová
Délka trasy: 11 km
Počet účastníků: 36
Z Hlinska jsme se vydali podél Chrudimky do Hamrů u Hlinska, kde se každoročně odehrává tradiční masopustní obchůzka zapsaná v roce 2010 na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Na maškary jsme si museli počkat před jídelnou v místním kravíně, kde byly na obědě, ale čekání stálo za to a byla to velká legrace. Šli jsme s nimi po trase jejich obchůzky a když jsme něco přidali „ženušce“ do košíku, zahrála nám kapela na přání a k tanci, „slamění“ nám pro štěstí natřeli sazemi tváře a my jsme pokračovali zpět do Hlinska.
A co se při obchůzce odehrává?
V den masopustu, po brzkých ranních přípravách, vyrazí průvod obcí. Je řízen laufrem, za ním Turci, kobyly, rasové, židi, kominíci a slamění, vzadu kapela.
Ještě před povolením od starosty se průvod vydává k bydlišti „ženušky“, za ní domů tam kde bydlí.
Ženuška je nastrojená, nažehlená, všichni ji vítají, vždyť to je hospodyně maškary. V Hamrech je podmínkou, že ženušku vždycky představuje chlap.
Průvod se vydává ke starostovi, jde se pro povolení masopustního reje. Bez povolení nemůže maškara začít.
Laufr žádá o dovolení průvodu obcí, starosta přednese veršované dobrozdání.
Maškary slibují, že se budou "dobře" chovat.
Turci jsou dva modří, dva červení. Maska Turka má skutečně předobraz tureckých tažení Evropou. Turci slibují, že nebudou loupit a drancovat, ale tancovat.
Mají vysoké čepice s pentlemi, krajky, bílé rukavičky, bílý šátek, jezdecké boty. Na břiše mají blýskavé tretky, které symbolizují a přinášejí bohatství do domu. Do masky Turka se oblékají mladí kluci po základní škole. Celý den tancovat, to je pořádný zápřah.
Maškara navštíví nejdříve domy okolo pana starosty a po obědě vyrazí obchůzka do středu obce.
U každého domu to probíhá stejně:
Do domu nejprve vstupuje laufr se ženuškou a ptají se, zda si rodina přeje, aby k nim maškara zavítala.
Laufr a ženuška vyjednávají, kolik písniček se bude hrát a jaké. Dříve se za zahrání písničky platilo vejci, moukou, vším k snědku, co dům dal. Dnes penězi.
Při placení se své role ujímá ženuška a vybrané peníze putují do košíku.
Pro účastníky masopustu jsou připraveny kobližky, připravené panáky kořalky a pokrájené maso na různé způsoby. Kapela před domem vyhrává, Turci tancují tradiční tanec.
Rasové jsou léčitelé návštěvníků masopustu. Jejich postavu nepřehlédnete.
Bílý oblek s červenými doplňky, mezi nimi hraje prim šňůra špekáčků omotaná kolem těla.
K rasovi patří kobyla, o kterou se stará. Musí ji hlídat, popohánět, ale může ji také "prodávat" hospodářům.
Židé jsou obchodníci na slovo vzatí. Nabízejí různé drobné předměty na prodej nebo darem a také služby lazebníka (přistřihnout, oholit, pudr na nohy)… nakonec voňavka.
Kominíci, jak si pan domácí přeje, konají černou práci, kde se schovávají "bílé tváře", hned je umažou. Jen nováčci na masopustu se snaží bránit. Není je záhy těžké rozpoznat od domorodců. Jsou černí od ucha k uchu. Kominík v maškaře hlavně běhá, honí omladinu a dává jí co proto černou mazaninou.
Slaměný je maska ze slámy. Každá hospodyňka by si z něho měla utrhnout stéblo slámy a dát si je pod husu, kačenu nebo slepici. To aby se vyvedly mladé. Dnes je to spíše o plodnosti, kdy ji přenášejí slamění na lidi, a to válením nebo sendvičem.
O masopustu mají maškary navrch. Něco si s nimi začít, to „smrdí“ sazemi. Že čas maškary vypršel, poznáte snadno. Stačí se podívat kominíkovi na záda a na zadek.
Na zádech má kominík našité hodiny, kde ručičky ukazují začátek maškarády. Hodiny níže umístěné říkají, kdy by měla obchůzka vrcholit. Ale každý má na tom svém "orloji" trochu jiný čas.
Na konci maškary před hospodou maškary sundají své čepice a dají je na vůz k dání pocty kobylce a masopustního průvodu. Ras zvolna rozvine lejstro a čte poslední řeč. V ní říká, kam všude kobyla maškaru dotáhla, že se na nikoho nezapomnělo, a rozděluje "maso z porážky“.
Po proslovu dojde k tzv. poražení kobyly, ale návštěvnici se nemusejí bát. Kobyla dostává štamprle na oživení, kapela zvesela zvučí první tóny písně "Kobylky malé" a před chvílí poražená kobyla vyskakuje. Maškary se pustí do tance s návštěvníky masopustu. Tancuje všechno, co má nohy.…
Jana
Sobotní turistický výšlap byl spojen s účastí na tradiční masopustní akci v obci Hamry. Zárukou hezkého zážitku byla skutečnost, že vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku byly zapsány do seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva organizace UNESCO.
Vedoucí akce Jana Klimešová nás předem seznámila s tradicí spojenou s obdobím masopustu v této oblasti. Zajímavé informace nám umožnily pochopit dění při masopustní obchůzce, kterou jsme následně společně zažili.
V obcích na Hlinecku se konají obchůzky v téměř nezměněné podobě již po několik generací. Tradice pochází již z raného středověku (přetrvávají v ní některé pohanské prvky).
Z podkladů jsme se dozvěděli, že tradiční masopustní masky v této oblasti se dělí do dvou skupin: na Červenou (též Pěknou) maškaru a Černou (též Šerednou) maškaru. Mezi Červené maškary se řadí laufr (též strakatý nebo běhoun), ženuška a čtveřice tanečníků - Turků.
Černé maškary tvoří postava rasa s kobylou, kramářů - židů, kominíků a slaměných. Černé maškary tropí s návštěvníky různé žerty a rozpustilosti.
Např. mažou obličeje zvláštním černým mazadlem nebo se válí s přihlížejícími ve sněhu.
Každá maska má svoji tradiční, ustálenou podobu. Zajímavé je, že za masky se převlékají výhradně muži a to i do ženského kostýmu.
Důležitá je zejména úloha laufra, který spolu se ženuškou vede průvod, žádá o povolení obchůzky starostu i hospodáře jednotlivých domů. Na něm záleží, aby průvod nevynechal žádné stavení. Bičem práská a pohání ostatní masky k seřazení do průvodu, což je jistě, po určité době, náročný úkol.
Ženuška, která má ženské oblečení doplněné mužským kloboukem, drží v ruce košíček a vybírá peněžité dary.
U každého domu masky popřejí zdraví a štěstí. Hospodáři pak nechají zahrát písníčky podle přání. Tancuje se na říznou hudbu.
Obyvatelé domů připraví tradiční pohoštění (viděli jsme hlavně nabídku koblih, chlebíčků a alkoholu).
Hlavní úlohou čtveřice Turků je tancovat před každým domem, aby se vyvedla dobrá úroda. Měli by skákat co nejvýše, aby úroda byla dobrá.
Nepřehlédnutelné jsou masky slaměných. K jejich vybavení patří i roh zavěšený přes rameno, kterým oznamují zahájení obchůzky. Jsou to důležité masky, protože podle tradice si má každá hospodyně utrhnout ze "slaměného" stéblo slámy pro dobré vyvedení hus a dalších mláďat v hospodářství.
Jí samotné pak prospělo k utužení zdraví a plodnosti pořádné vyválení se slaměným v závěji sněhu.
Kominíci si mají hledět symbolického vymetání kamen, ale především mají za úkol každého, kdo se jim připlete do cesty máznout pro štěstí na tvář mazadlem z vymetených sazí.
Tolik dohledaná zjištění k nejvýraznějším maskám, které jsme v průvodu zahlédli.
"Masky" v Hamrech, resp. lidé pod nimi skrytí, se k nám chovali skvěle. Téměř všichni jsme odcházeli se šmouhou od sazí pro štěstí od kominíka.
Někteří jsme si i zatancovali a společně se bavili průběhem akce. Díky přijetí lidmi v Hamrech jsme si akci také užili.
Samotná cesta z Hlinska do Hamrů a nazpět byla trochu náročnější. Byl tvrdý sníh, který se však bořil a především náledí na cestách.
Ale k procházce zimní přírodou toto patří a má to i své kouzlo. Všichni jsme byli obezřetní a cestu úspěšně zvládli.
Domů jsme se vrátili spokojení, plni hezkých zážitků.
Jarka
Náhledy fotografií z alba Hamry u Hlinska
